 |
|
Sčítání lidu 2011
1960 - 2010
Je tomu právě 50 let (30. červen 1960), kdy byl zrušen moravský okres Dačice (celkem 110 obcí) a město i s okolím (87 moravských obcí bývalého dačického okresu) bylo v rámci územní reorganizace - svými důsledky se rovnající těžké administrativní katastrofě - připojeno k okresu Jindřichův Hradec v nově vzniklém Jihočeském kraji. Dačice tak přestaly být po 110 letech sídlem okresního správního úřadu a staly se takto i s odtrženým historickým územím Moravy odlehlou součástí regionu, na který neměla žádné vazby. Tato křivda nebyla dodnes napravena.
AKTUÁLNÍ I PO VOLBÁCH Dačicko 1968 - 2008Válečné a poválečné události, následně pak zásahy budovatelského režimu uštědřily Dačickuněkolik těžkých ran, jejichž důsledky dodnes vážně ovlivňují jeho rozvoj. Při druhé komunistické územněsprávní reformě bylo roku 1960 zrušeno okresní centrum v Dačicích a velká část moravského Dačicka byla přes řídce osídlené území podél moravsko - české zemské hranice připojena k okresu Jindřichův Hradec a tím i k nově vzniklému Jihočeskému kraji. Naopak na severu a východě byla celá tato oblast bezcitně odtržena od měst a vesnic, se kterými byla po staletí spojena tradicemi a společným vývojem. Nesmysl, který byl uskutečněn ve stylu nerudovského „kam s ním“… Pocit zklamání a nesouhlas obyvatel byl sice zřetelný, veřejný odpor byl v té době však nemožný. Osm let po vzniku této územní anomálie dostali lidé konečně možnost projevit svůj nesouhlas. A také se opravdu velmi hlasitě ozvali, neboť svitla reálná naděje, že spáchaná křivda bude napravena. Tehdy po krátkou dobu necenzurovaný tisk přinášel zprávy o shromážděních lidí a o zasílání písemných žádostí obyvatelstva na různé státní instituce, týkajících se návratu území Dačicka do historických hranic země Moravské. Nikdo nebyl pro další setrvávání v Jihočeském kraji. A potom přijely sovětské tanky a nastala dlouhá doba „normalizace“… Láska k Moravě však přežila i toto nelehké období a ihned po pádu režimu roku 1989 se opět většina obyvatel (85 %) Dačicka i Slavonicka hlásí ke svému požadavku z r. 1968. Naděje jsou sice veliké, přichází však studená sprcha v podobě naprostého nezájmu našich polistopadových vlád tento problém řešit. Po uchvátané a nepromyšlené reformě, o které i její samotní tvůrci dobře ví, že je špatná, stali jsme se opět přílepkem Jihočeského kraje. A tak roku 2008 stále nutíme vodu téci přes kopec, draze a nesmyslně! Ani Kocourkovští by to neuměli lépe. Ve skrytu mnohých i pozitivních proměn přichází úpadek. Sice pomalu a nepozorovaně, ale jistě… Žijeme na periferii. Na věčné časy?Vždy, když se našich lidí dotknou nepříjemné důsledky a obtíže způsobené odlehlostí vlastního domova od nepřirozeného, komunikačně vzdáleného centra, slyšíme: „To je proto, že žijeme na periferii“. Často však tento povzdech vyzní tak, jakoby z takového stavu již nebylo úniku. Ostatně, po takových zkušenostech?K nápravě dříve nebo později musí dojít, cesta k ní však nebude jednoduchá. Proto je třeba jednat velmi rychle, pokud možno ihned. Náš koutek země kolem Moravské Dyje má svá specifika, která jej odlišují od historických jižních Čech, podobné je to i se zdejšími lidmi, kteří kraj utvářeli, utvářejí a mají zcela samozřejmě i odlišné priority, jiné představy, plány a přání. Nám nepomůže budování krajského centra v jižních Čechách, nepomůže nám ani nová dálnice či železniční koridor z Prahy do Českých Budějovic, stejně jako letiště v jihočeské metropoli. Také další velkorysé projekty mají ulehčit život lidem v jižních Čechách. Nás se však dotknou opět jen velmi okrajově.V Jihočeském kraji platíme za odlehlé, řídce osídlené území s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a nejnižší průměrnou mzdou v kraji. Počet obyvatelstva na Dačicku dále klesá nejen přirozeným úbytkem, ale i stěhováním lidí do blízkosti center. Tam naopak obyvatelstva přibývá. Velmi mnoho našich spoluobčanů je nuceno za prací dojíždět do vzdálených míst; významnější podnikatelské firmy k nám cestu nehledají. Inteligence zcela pochopitelně odchází. Jistě dobře míněná snaha krajských radních pomoci nám se mění v pouhé udržování neudržitelného. Našemu koutku jihozápadní Moravy hrozí vysídlení! Opravdové vysídlení! Jednou ze série příčin takového velmi neutěšeného stavu je i skutečně absurdní začlenění moravského Dačicka k Jihočeskému kraji. Stačí letmý pohled na mapu. Co je z moravské části kraje Vysočina viditelně vytrženo, to v Jihočeském kraji výrazně přebývá. Do Českých Budějovic daleko, do Jihlavy blízko. V Jihočeském kraji jsme odlehlou oblastí, pro současný kraj Vysočina jsme územím strategickým. Ani obyčejný trhovec znalý kupeckých počtů si nepronajme dobrovolně místo pro svůj stánek v zapadlé uličce na samém konci města. Zkrachoval by. Opravdu není nutné žít na periferii! Hlas MoravanůmHistorické země České republiky, jejich spádová centra a hranice nebyly vytvořeny rukou byrokrata, vznikly staletým přirozeným vývojem. Avšak současná jejich znetvořená tvář, rozpáraná do současných krajů a bez citu neuměle sešitá, je zlým dílem lhostejných byrokratů a jejich stejně povedených vůdců. Od roku 1968 uplynulo 40 let. Vážení občané moravského Dačicka, pokud se rozhodnete a dáte svůj hlas kandidátce Moravanů, věřte, nezapadne a neztratí se. Přinejmenším bude nepříjemným žíhadlem vetknutým do patřičného místa všem politikům, jejich přizpůsobivým a ochotným pomocníkům, všem těm, kteří tento nepříznivý stav zapříčinili a nyní hrají slepé a hluché či mrtvé brouky. Nešetřete je! Zaslouží si to! Jde o náš domov! Volte Moravany! |
 |
|